Instagram

Facebook

Máme rádi a používáme:

Preiner Wand a Heukuppe (2007 m)

Rakousko - Rax | Pěší | 2017-06-06
Raxalpe je jedno z nejbližších pohoří rakouských Alp, nachází se jenom hodinu cesty autem od Vídně, a tak je ideální na krátké víkendové dobrodružství. V minulosti jsme tu už prozkoumali ferraty Teufelsbadstubensteig (B), Alpenvereinssteig (B), Hans von Haidsteig Klettersteig (C/D), ale na nejvyšší vrchol této náhorní plošiny jsme se ještě nepodívali. A to je potřeba změnit. Vzhůru na horu!

Tentokrát mám v plánu kromě dosažení nejvyššího vrcholu Heukuppe (2007 m) hlavně noční fotografování, a tak vyrážím sólo.

Délka:
16,3 km

Stoupání / klesání:
1475 m / 1475 m

Náročnost:

GPS trasa:
GPX

Den 1
Stejně jako před 3 lety volím za výchozí místo parkoviště Preiner Gscheid (1070 m) v jižní části této oblasti. Kromě Heukuppe mám v plánu vyšlápnout si i k vrcholovému kříži na Preiner Wandu, tentokrát ale klasickou cestou.

Okolo desáté hodiny, kdy na parkoviště přijíždím, už je většina míst obsazených. Po zhruba půl hodince už jsou obsazená úplně všechna a z aut se po široké cestě nahoru do kopce vydávají skupinky všech věkových kategorií. Cesta vede zpočátku lesem a pak přes rozkvetlou louku, nad kterou ční strmá stěna náhorní plošiny, ve které se klikatí úzká cesta.

Já ale na rozcestí uprostřed louky zatáčím doprava - tou úzkou klikatou cestou nahoru mám v plánu se vracet. A po široké štěrkové cestě přicházím k chatě Waxriegelhaus, ve které pravděpodobně končí většina turistů z parkoviště, protože od ní už pokračuju po žluté stezce úplně sám...

Úzká lesní pěšina se pozvolna zvedá úbočím a já tu jen občas potkávám ferratisty, kteří se vracejí ze zajištěné cesty Hans von Haidsteig Klettersteig. Pohled na ni se mi dokonce za chvíli otevírá v plné parádě. I z této dálky jsou na ní vidět drobné postavy jednotlivých horolezců i stříška s černou Madonou.

Klikni pro větší foto

Procházím okolo několika posledních zbytků sněžných polí, po kterých shora k cestě sjíždí pár nadšenců na podivných mini lyžičkách, které se nasazují na pohorky a končí u paty boty. Později takových šílenců potkávám ještě víc.

To už se ale blížím k chatě Neue Seehütte, která je obsypaná turisty a ferratisty. Prozatím se tu nezdržuju a po široké kamenité cestě pokračuju dál směrem na východ k vrcholovému kříži Preiner Wand.

Využívám krátké chvíle, kdy na kříži Preiner Wand (1783 m) nikdo nevisí nebo se nehoupe, fotím jedno rychlé foto a opodál se kochám výhledem do údolí, kde se do dáli vinou vesnice o nějakých 1100 výškových metrů níže.

Sestupuju zpátky k Neue Seehütte, tam doplňuju zásoby tekutin a po úzké skalnaté červené stezce stoupám ještě výš k rozcestníku u Trinksteinsattel.

Přecházím přes několik sněhových polí, které ještě zapomněly roztát, a po rozkvetlé planině se pomalu blížím k vrcholu Predigtstuhl (1902 m) .

Za Predigtstuhlem už se mi otevírá pohled na hlavní cíl mého výletu - vrchol Heukuppe.

Nalevo od něj je na pokraji náhorního plata posazená chata Carl Ludwig Haus (1 804 m), ke které pomalu sestupuju. Slunce je ještě vysoko, času mám dost.

Jen kousek od chaty objevuju malý kostelík Raxkirchlein, který je k mému překvapení, zdá se, stále funkční. Dávám si malou pauzu a konečně i něco málo k snědku.

Slunce se pomalu začíná sklánět k obzoru, a tak se vydávám znovu nahoru - k nejvyššímu vrcholu této oblasti - Heukuppe (2007 m). Tady je umístěn Heldendenkmal - památník členům Rakouského turistického klubu (ÖTK), kteří padli v 1. světové válce.

Čekám na západ slunce a spolu se mnou další dva místní fotografové.

Po západu místňáci vyklízí pole a já zůstávám na vrcholu úplně sám. Mám ještě v plánu fotografování noční oblohy - hvězdy ale ze sebe ještě, co se týče jasu, nedávají své maximum. Zato teplota se po západu rapidně snižuje. Vytahuju tedy spacák, zachumlám se do něj a v bivaku čekám na pořádnou tmu.

Na nebi není ani mráček, miliardy malých světýlek začínají postupně plnit oblohu a tu jen občas prořízne zářící satelit anebo padající hvězda.

Nejvhodnější podmínky pro fotografování nastávají okolo jedné hodiny po půlnoci. Vylézt z vyhřátého spacáku ale stojí hodně přemáhání. Mléčná dráha je bohužel vidět jenom velmi nezřetelně - Raxalpe je přecejen příliš blízko civilizace a světelné znečištění je tu příliš velké. Zalézám tedy zpátky do spacáku, budíka natáčím na půl hodiny před svítáním a zkouším alespoň na pár chvil usnout.

Nad ránem se zklidňuje vítr, letadla už neruší noční klid, nikde okolo nikdo, je tu naprosto totální božské ticho, jen v dálce blikají červená světla větrných elektráren.

Den 2
Na východě nad Schneebergem se začíná objevovat oranžová záře, lezu ven se spacáku, z bivi otřepávám námrazu, balím a jde se fotit...

Mám nafoceno, žhavý kotouč už se vyhoupl nad obzor, balím fototechniku a okolo vyjevených kamzíků (?) se vracím zpátky k chatě Carl Ludwig Haus.

Pak už mě čeká jen sestup klikatou stezkou dolů k parkovišti Preiner Gscheid a dlouhá cesta domů...

Odkaz na mapy.cz




	Výlety na tomto webu jsou záznamem našich osobních cest, nejedná se o návody. Podmínky na uvedených trasách se mohou v čase změnit, neručíme za jejich aktuální schůdnost či sjízdnost. Při plánování vašich vlastních cest vždy zohledňujte svůj fyzický a zdravotní stav, stejně jako úroveň svých schopností. Nepodceňujte aktuální povětrnostní podmínky a vybavení k zajištění své bezpečnosti, zejména při pohybu ve vysokohorském terénu a na zajištěných cestách.


	Kdo jsme \| Kontakt \| Podmínky používání	Copyright (c) 2014-2021 Vzhůru Nahoru